Dne 6. 10. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 325/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Účelem novely, která nabude účinností dne 1. 1. 2018, upravit rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb České republiky a posílit kontrolu všech tří zpravodajských služeb České republiky, tedy jak Bezpečnostní informační služby, tak i Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenského zpravodajství. Podle důvodové zprávy záměrem zákonodárce bylo napomoci k rovnovážnému vztahu mezi invazivními oprávněními zpravodajských služeb a odpovídajícími nástroji pro kontrolu jejich činnosti, neboť v dnešním období nárůstu bezpečnostních hrozeb je trendem posilování oprávnění zpravodajských služeb.
Novela konkrétně přináší dvě zásadní změny v oblasti kontroly zpravodajských služeb. Za prvé, zřízením poslanecké komise pro kontrolu Úřadu pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědka) se zaceluje mezera v kontrole zpravodajských služeb, neboť doposud parlamentní kontrole podléhaly pouze dvě ze tří zpravodajských služeb (BIS a Vojenské zpravodajství). Za druhé, zřízením tzv. Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky (dále jen „orgán nezávislé kontroly“) zavádí dvouúrovňový systém kontroly zpravodajských služeb. Tento pětičlenný expertní kontrolní orgán by měl, a to výlučně na základě podnětu některého ze zvláštních kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny, provádět kontrolu dodržování základních práv a svobod a zákonů zpravodajskou službou při výkonu její působnosti, včetně tzv. živých kauz. Kontrola zpravodajských služeb v ČR by tak měla být do budoucna dvouúrovňová (nikoliv dvoustupňová, jako jen např. přezkum ve smyslu soudního nebo správního řízení).
Nezávislost orgánu nezávislé kontroly by měla být zajištěna požadavky na jeho členy. Zákon stanovuje podmínku státního občanství ČR, dovršení věku 40 let, získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo a platné osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné. Funkce člena tohoto orgánu je dále neslučitelná s výkonem úřadu prezidenta republiky a funkcí člena vlády, náměstka člena vlády, poslance, senátora, soudce, poslance Evropského parlamentu, soudce, člena orgánu ÚSC nebo s postavením příslušníka nebo zaměstnance bezpečnostního sboru ČR, vojáka z povolání nebo zaměstnance ozbrojených sil ČR.
Co se rozsahu pravomoci orgánu týče, podle § 12g novelizovaného zákona má být orgán nezávislé kontroly při výkonu své kontrolní činnosti oprávněn „požadovat od zpravodajské služby všechny potřebné informace o její činnosti, které souvisejí s prováděnou kontrolou“. Jakkoliv se může zdát vymezení kompetencí poměrně široké, zákon v sobě ukrývá několik významných omezení, která mohou schopnost orgánu efektivně kontrolovat činnost zpravodajských služeb, zásadně limitovat.
Podle § 12 odst. 3 novelizovaného zákona orgán nezávislé kontroly vykonává kontrolu zákonnosti činnosti zpravodajské služby (pouze) „na základě podnětu některého ze zvláštních kontrolních orgánů“. Takový postup je poněkud problematický. Za prvé, znemožňuje orgánu nezávislé kontroly kontrolovat to, co sám uzná za podstatné a za druhé, zvyšuje riziko, že prostřednictvím iniciátora kontrolní činnosti – jedné ze tří sněmovních komisí, bude docházet k uplatňování politického vlivu na orgán, který by měl kontrolovat zpravodajské služby nezávisle od poslanecké sněmovny. Lze si tak snadno představit situaci, kdy např. sněmovní komise prostřednictvím členů patřících k vládním stranám zablokuje šetření věci citlivé pro vládu, a naopak situaci, kdy opozice využije sněmovní komisi k útoku na vládu. Dle odborné veřejnosti je pro faktickou nezávislost orgánu expertní kontroly důležité zajištění vícero možností zahájení činnosti (tzv. triggers), včetně schopnosti zahájit kontrolní činnost z vlastní iniciativy. Například v Belgii komise odborníků zahájí kontrolu činnost zpravodajských služeb nejen z podnětu parlamentu či daného člena vlády, ale dále i na základě podané stížnosti či z právě vlastní iniciativy.
Konečně, přestože pravomoc orgánu nezávislé kontroly má být širší oproti pravomoci zvláštních kontrolních orgánů poslanecké sněmovny, neboť na rozdíl od těchto bude moci při své činnosti provádět kontrolu i tzv. živých kauz, zpravodajská služba má být dle § 12g odst. 2 novelizovaného zákona oprávněna z několika důvodů poskytnutí informací odmítnout (např. pokud by sdělením těchto informací došlo ke zmaření účelů probíhající akce, ohrožení bezpečnosti osob, odhalení totožnosti zpravodajců či osob jednajících ve prospěch zpravodajské služby nebo porušení požadavků zahraničních partnerů). Takové vymezení důvodů pro odmítnutí je ovšem dosti obecné a hrozí nebezpečí, že odmítnutí poskytnutí informací, přestože v souladu se zákonem, zmaří jakoukoliv možnost kontroly. S výjimkou důvodu zmaření účelu probíhající akce, který navíc ještě vyžaduje předchozí souhlas předsedy vlády, má zpravodajská služba absolutní moc nepředat informaci.
